Život v Plzni mě naučil, že za sportem můžu vyrazit jednoduše kdykoliv a kamkoliv. Je jedno, jestli mám zrovna chuť jít do fitka, na squash, plavat nebo si zahrát tenis. Prostě jdu a koupím si vstup, případně si zamluvím kurty na druhý den. Jenže v Německu je to jinak.

Problém první – tady musíš být Mitglied (= člen). Skoro všude se musí platit členství. Když je možné půlroční, tak už si člověk hvízdá.

Náš odpor k jakýmkoliv závazkům udělal s chozením do fitka rychlý konec. Super, měsíční vstup stojí 20€, jenže člověk se musí upsat minimálně na rok. Nejlíp na dva. Tak radši jezdíme dvakrát za měsíc 15 km do jednoho fitka, kde se dá koupit denní vstup za 10 €. 🙂

Chceš si jít v létě pinknout tenis, až bude hezky? Tak se musíš stát členem našeho tenisového klubu. Minimálně na rok. Ale o víkendu jsou tu turnaje a stejně nemůžeš hrát… Ani nechci vědět, co všechno kontrolují, kdybychom se vážně rozhodli přidat do tak vybrané společnosti. Tenisové kurty bez členství jsme hledali asi půl roku – na internetu bez šance. Ale přes známého jsme se dostali k parádnímu místu, 45 minut z centra. Můžeme si tam jít zahrát, aniž bychom byli členy. Za sezónu maximálně 5x a jo, jde to zkontrolovat, protože se musíme zapsat do knihy hostů. V sobotu je zavřeno.

Problém druhý – všude je plno. Tohle je možná problém specifický pro NRW, ale je to fakt na hlavu. Existuje pár vybraných sportů, které je možné provozovat i bez Mitgliedschaftu. Třeba squash, indoor tenis nebo indoor beach volleyball. Jenomže to má jiný háček – časy po práci jsou vybookované týdny dopředu, v sobotu je z nějakého záhadného důvodu otevřeno jen mezi 10-18 hodinou…

Na počet sportuchtivých lidí jsou kapacity dost poddimenzované. Proto asi Němci běhají venku za každého počasí. Naopak ale tenisové kurty, které jsou jenom pro členy, zejí konstantně prázdnotou. O víkendu, kdy je nádherně sluníčko a ideální podmínky na hraní, tam nepotkáte ani nohu. Asi nikdo nechce být členem?!

Problém třetí – placení. Když se rozhodnete ustoupit a přece jen se stát členem, musíte podepsat smlouvu. A vyplnit číslo účtu, ze kterého vám budou každý měsíc automaticky strhávat peníze. Z českého účtu to nikdo zatím nebyl schopen naštelovat. Takže smůla.

Při sportování v Německu vás zkrátka čeká tvrdý režim. Neexistuje žádné “Až se mi bude chtít”. Prostě si to musíte naplánovat. Nejlíp na rok dopředu. Nebo na dva.

Jakou máte zkušenost se sportováním v Německu vy? Podělte se v komentářích. 🙂

Koukněte na další díl mých zážitků z Německa – proč Němci tráví tolik času venku.