Pracujete v Německu a během pracovní neschopnosti jste obdrželi výpověď? Německé pracovní právo umožňuje zaměstnavateli ukončit pracovní poměr i během nemoci zaměstnance. Zaměstnavatel přitom musí dodržet zákonné podmínky. Zjistěte, kdy je výpověď platná a kdy neplatná, jaká práva má zaměstnanec během nemocenské a jak se bránit proti neoprávněnému propuštění.
Obsah:
- Chrání nemocenská zaměstnance před výpovědí?
- Výpověď během nemoci vs. výpověď kvůli nemoci
- Z jakých důvodů může být výpověď neplatná?
- Jaká práva má zaměstnanec během nemocenské?
- Jak se může zaměstnanec bránit proti výpovědi?
- Posouzení výpovědi
Chrání nemocenská zaměstnance před výpovědí?
Německé pracovní právo nezakazuje dát zaměstnanci výpověď v době, kdy je v pracovní neschopnosti, tedy Arbeitsunfähigkeit. Na rozdíl od českého zákoníku práce, který zaměstnance v pracovní neschopnosti chrání takzvanou ochrannou dobou, německé právo podobnou ochranu nezná.
I v tomto případě musí výpověď splňovat všechny obecné podmínky. Musí být doručena v písemné podobě s vlastnoručním podpisem oprávněné osoby. Doručit ji lze i v době, kdy je zaměstnanec doma nemocný. Pracovní neschopnost nepřerušuje ani běh výpovědní lhůty.
Výpověď během nemoci vs. výpověď kvůli nemoci
Při posuzování výpovědi doručené během nemocenské je rozhodující, z jakého důvodu ji zaměstnavatel dal.
1. Výpověď z jiného důvodu než nemoc
Výpověď během nemoci může mít důvod, který s nemocí vůbec nesouvisí, například zrušení pracovního místa nebo porušení pracovních povinností. Pro takovou výpověď platí běžná pravidla pro výpověď v Německu. Skutečnost, že je zaměstnanec v době doručení výpovědi nemocný, na její platnosti nic nemění.
2. Výpověď z důvodu nemoci
Výpověď kvůli nemoci (Krankheitsbedingte Kündigung) podléhá přísným podmínkám. Pokud se na pracovní poměr vztahuje zákon o ochraně před výpovědí (Kündigungsschutzgesetz), tedy pracovní poměr trvá déle než šest měsíců a zaměstnavatel běžně zaměstnává více než deset zaměstnanců, je výpověď kvůli nemoci jedním z případů výpovědi z osobních důvodů (Personenbedingte Kündigung). Zaměstnavatel musí prokázat, že je výpověď sociálně odůvodněná (sozial gerechtfertigt), tedy že pro ni existuje zákonem uznaný důvod.
Výpověď kvůli nemoci může souviset zejména s:
- častými krátkodobými nemocemi,
- dlouhodobou nemocí,
- trvalou neschopností vykonávat sjednanou práci.
Platnost takové výpovědi posuzují německé soudy podle tříkrokového testu, který vytvořil Spolkový pracovní soud (Bundesarbeitsgericht):
| Kritérium | Posouzení |
|---|---|
| Krok č. 1: Negativní zdravotní prognóza | Zda lze v okamžiku doručení výpovědi očekávat, že se nemoci budou ve stejném rozsahu opakovat nebo pokračovat. |
| Krok č. 2: Závažné narušení zájmů zaměstnavatele | Zda absence zaměstnance vážně narušují provoz nebo zaměstnavatele výrazně finančně zatěžují, například náklady na náhradu mzdy, náklady na „náhradní pracovní sílu“. |
| Krok č. 3: Zvážení zájmů obou stran | Zda zaměstnavatel nemohl využít mírnější řešení a zda jeho zájem na ukončení pracovního poměru převažuje nad zájmem zaměstnance. |
Výpověď je platná pouze tehdy, pokud jsou splněna všechna tři kritéria. Rozhodující je situace v okamžiku doručení výpovědi. Mírnějším řešením může být například převedení na jinou vhodnou pozici nebo úprava pracoviště či pracovní doby.
Při výpovědi z důvodu nemoci hraje roli i takzvané Betriebliches Eingliederungsmanagement (BEM). Jde o postup, při kterém zaměstnavatel společně se zaměstnancem hledá způsob, jak pracovní neschopnost překonat, předejít dalším absencím a pracovní místo zachovat. Zaměstnavatel ho musí nabídnout, pokud je zaměstnanec během jednoho roku v pracovní neschopnosti déle než šest týdnů, nepřetržitě nebo opakovaně. Účast zaměstnance je dobrovolná.
Pokud BEM neproběhne, výpověď není automaticky neplatná. Zaměstnavatel však musí u soudu podrobněji prokázat, že žádné mírnější řešení neexistovalo.
Z jakých důvodů může být výpověď neplatná?
Výpověď může být neplatná zejména v těchto případech:
- nebyla doručena v písemné podobě s vlastnoručním podpisem,
- zaměstnavatel výpověď předem neprojednal s podnikovou radou (Betriebsrat), pokud ve firmě působí,
- zaměstnanec má uznané těžké zdravotní postižení a zaměstnavatel nezískal předchozí souhlas příslušného úřadu (Integrationsamt),
- u výpovědi kvůli nemoci nejsou splněny podmínky tříkrokového testu,
- výpověď je diskriminační, svévolná nebo v rozporu s dobrými mravy.
V menších firmách a během prvních šesti měsíců pracovního poměru nemusí zaměstnavatel důvod výpovědi prokazovat. I zde však musí dodržet písemnou formu, výpovědní lhůtu a případnou zvláštní ochranu zaměstnance.
Okamžitá výpověď (Fristlose Kündigung) z důvodu nemoci přichází v úvahu pouze ve výjimečných případech, například u zaměstnanců, se kterými nelze pracovní poměr řádně ukončit.
Pozor: Výpověď z důvodu chování může dostat zaměstnanec, který nemoc předstírá. Stejně tak může výpověď následovat, pokud zaměstnanec i po písemné výstraze (Abmahnung) opakovaně porušuje povinnost oznámit pracovní neschopnost.

Jaká práva má zaměstnanec během nemocenské?
Zaměstnanec má během pracovní neschopnosti nárok na náhradu mzdy (Entgeltfortzahlung) v plné výši po dobu až šesti týdnů. Nárok vzniká po čtyřech týdnech nepřetržitého trvání pracovního poměru. Po uplynutí šesti týdnů vyplácí zaměstnancům se zákonným zdravotním pojištěním nemocenské (Krankengeld) zdravotní pojišťovna.
Výpověď nemá vliv na nárok na mzdu až do skončení pracovního poměru. Pracovní poměr trvá do konce výpovědní lhůty a zaměstnanec má po tuto dobu stejná práva jako dříve.
Pokud zaměstnavatel dá zaměstnanci výpověď z důvodu pracovní neschopnosti, musí náhradu mzdy vyplácet celých šest týdnů, i když pracovní poměr skončí dříve. Pokud má výpověď jiný důvod, nárok na náhradu mzdy končí se skončením pracovního poměru.
Povinnosti zaměstnance: Zaměstnanec musí zaměstnavateli oznámit pracovní neschopnost a její předpokládanou dobu trvání, a to bez zbytečného odkladu. Pokud pracovní neschopnost trvá déle než tři kalendářní dny, musí ji nechat potvrdit lékařem nejpozději následující pracovní den. Zaměstnavatel může potvrzení požadovat i dříve. U zaměstnanců se zákonným zdravotním pojištěním si zaměstnavatel potvrzení vyžádá elektronicky od zdravotní pojišťovny.
Jak se může zaměstnanec bránit proti výpovědi?
Proti výpovědi se zaměstnanec může bránit žalobou na ochranu před výpovědí (Kündigungsschutzklage) u pracovního soudu (Arbeitsgericht). Žalobu je nutné podat do tří týdnů od doručení písemné výpovědi. Tato lhůta platí i během nemocenské.
Pokud zaměstnanec lhůtu zmešká, výpověď se považuje za platnou, i když by jinak platná nebyla.
Pokud zaměstnanec nemohl žalobu podat včas, přestože vynaložil veškerou péči, kterou od něj lze očekávat, například kvůli hospitalizaci, může soud žalobu dodatečně připustit. Návrh je nutné podat do dvou týdnů od odpadnutí překážky. Samotná pracovní neschopnost k tomu nestačí.
Pro posouzení výpovědi je vhodné mít připravené tyto dokumenty:
- výpověď s datem doručení,
- pracovní smlouvu,
- potvrzení o pracovní neschopnosti,
- korespondenci se zaměstnavatelem,
- případně pozvání k BEM.
Posouzení výpovědi
Pracovní neschopnost zaměstnance před výpovědí v Německu nechrání, zaměstnavatel však musí dodržet přísné podmínky. Lhůta pro podání žaloby je pouze tři týdny, a proto je důležité jednat rychle. Výpověď je vhodné nechat co nejdříve odborně posoudit s ohledem na pracovní smlouvu, průběh nemoci i důvod výpovědi.
Článek vznikl ve spolupráci s advokátní kanceláří Allgaier, Jušta & Partner.
Allgaier, Jušta & Partner je česko-německá advokátní kancelář poskytující právní poradenství a zastoupení v Německu v českém jazyce. Pomáhá jednotlivcům, podnikatelům i firmám při právních sporech a jednání s německými úřady, notáři či soudy.