Dneska si s lektorkou němčiny Kikou Šrédlovou posvítíme na dialekty a nespisovnou němčinu. Má vůbec smysl učit se Hochdeutsch, když jí téměř nikdo nemluví?

Když po příjezdu do Německa nerozumíte ani slovo

Znáte to, učíte se němčinu roky, možná máte doma nějaký ten certifikát, svojí učitelce rozumíte každé slovo. Přijedete do Německa, Rakouska či dalších německy mluvících zemí a ejhle. Člověk má pocit, že nerozumí ani pozdravu v obchodě.

Schválně, zdravíte se u vás „Hallo“, „Moin“, „Grüßgott“, „Grüezi“, „Guten Tag“ nebo ještě jinak? Přitom ve škole se učíme prostě „Guten Tag“.

Sama jsem si to před lety zažila. Maturita z němčiny za jedna, soukromé lekce němčiny a studium na univerzitě. Po příjezdu do Saska, které se stalo mým novým domovem na několik měsíců, jsem první týden probrečela. Kamarádům jsem odpovídala jenom „ja, nein, ich weiß nicht“. Po pár týdnech jsem si zvykla, naposlouchala saské šišlání a dnes už nemám problém vyluštit, co si mezi sebou povídají. Přijet ale zítra do Švýcarska, bude mi zase několik týdnů trvat, než porozumím, o čem se místní baví.

Proč?

Němčina a všechny její dialekty vycházejí sice ze stejného základu, tzv. Hochdeutsch, v každé oblasti se ale mluví jinak. Rozdíly uslyšíte nejen mezi jednotlivými státy, ale v každé spolkové republice. Ještě aby ne, nás Čechů je 10 milionů a občas se také Středočech s Moravákem nedohodne.

Jakoby Kika popisovala moji první pracovní zkušenost v Drážďanech. 🙂 První dny jsem chtěla všechno vzdát – víc se o tom rozpovídám v článku Proč začít pracovat a žít v Německu.

Hochdeutsch nebo rovnou místní dialekt?

Německy mluvících lidí je desetinásobek, a proto i dialektů vzniklo o mnoho víc než u nás. Má tedy cenu učit se Hochdeutsch?

To je otázka, kterou jsem již párkrát dostala a moje odpověď je jednoznačně ano. Všechny dialekty vycházejí ze spisovné němčiny. Němci se ji učí ve školách a měli by ji používat v písemné komunikaci, tudíž ji každý německy hovořící člověk ovládá. A ačkoliv Hochdeutsch nemusí umět správně používat, měl by jí rozumět.

⇛ JAK SE NAUČIT NĚMECKY? ZN. RYCHLE

Se mnou sice mluví Hochdeutsch, ale s ostatními mluví jinak…

Nemůžete s tím udělat nic víc, než poslouchat a případně se ptát. Představte si, že by za vámi přijel kamarád z ciziny, který se učil několik let česky. Pokud na něj spustíte: „Hej, tak co kámo, jak je čoveče, cos dělal, deš ňák pozdě, ne?“ tak pravděpodobně nebude rozumět ani slovo a dostane stejnou depku jako já poprvé v Německu.

Inteligentní a ohleduplný člověk se vám bude snažit porozumění co nejvíce usnadnit a zeptá se takto: „Ahoj kamaráde, jak se máš, co jsi dělal, že jdeš tak pozdě?“ Cizinci se rozzáří oči, že netrávil čas nad učebnicemi zbytečně a nás to zase tolik nestojí, abychom svůj slovní projev drželi na nějaké úrovni, či ano?

Naše učitelka na univerzitě (kurz C1) vždy říkala: „Pokud místním nerozumíte, není to o vás, ale o nich.“ Jazykový projev vypovídá o inteligenci, vzdělání a společenském postavení.

Rada tedy zní – vyhněte se nevzdělancům, kteří hází jedno sprosté a nespisovné slovo za druhým a komunikujte s chápavými lidmi, kteří vám specifický dialekt rádi vysvětlí, stejně jako nám Moraváci vysvětlují slovo „rožni“.

Ani Němci nejsou dokonalí

Kromě všemožných výrazů a synonym, které jsou i pro mě mnohdy oříškem, protože co se říká tady, je za kopcem jinak a za dvěma kopci ještě jinak, se v němčině prostě normálně chybuje.

Místní chybují a mluvenou němčinu upravují tak, jak jim „zobák narostl“. Jedním takovým příkladem mohou být vedlejší věty. Pamatujete, jak jste se ve škole drilovali, že sloveso patří na konec? Často v mluvené němčině uslyšíte, že jej sami Němci říkají hned za podmětem. A co takové předložky se druhým pádem, jako třeba wegen? Tu Němci zkrátka používají se třetím pádem a ne nadarmo se říká, že pouze studenti germanistiky by řekli: „wegen des schlechten Wetters“ , obyčejný člověk řekne: „wegen dem schlechten Wetter“ , ačkoliv je první varianta gramaticky správná.¹

⇛ PRÁCE V NĚMECKU BEZ JAZYKA

Dalším oříškem jsou tzv. Verschleifungen

Verschleifungen, neboli zkracování, je v některých případech gramaticky správně, ale začátečníkovi v němčině může pěkně zamotat hlavu. Podívejme se společně na nejčastější formy zkracování, které cizincům znesnadňují porozumění.²

haben → ham

Wir haben Glück gehabt. → Da ham wa Glück gehabt.

´s → es

Wie geht´s? → Wie geht es dir?

´s ist schon spät → Es ist schon spät.

´n → ein/einen nebo denn

Gib mir bitte noch`n bisschen Zeit. → Gib mir bitte noch ein bisschen Zeit.

Was soll`n das? → Was soll denn das?

So ´n Blödsinn! → So ein Blödsinn.

ma → mal

Guck ma! → Guck Mal!

Ich hab, seh, lass → vynechání -e

ich lass das nicht zu → ich lasse es nicht zu

vynechání koncovky -e nejen u sloves: heute → heut , trübe → trüb, öde → öd

Spojování předložky a členu

Ich gehe ins Theater. → in das Theater

Er ist im Kino. → in dem Kino

Wir gehen in´n Zirkus. → in den Zirkus

Polyglotem dnes neznamená polyglotem zítra

Učit se jazyk je nikdy nekončící proces. Jazyk se vyvíjí a mění. O podobu německého jazyka se zasloužil zejména Martin Luther, který přeložil Bibli do němčiny. Zakladatelem německé gramatiky je potom Konrad Duden, jehož jméno jistě znáte z nejlepšího německého slovníku www.duden.de.

V posledních letech přejímá němčina stále více výrazů z angličtiny a vzniká zejména mezi mladými fenomén zvaný Denglisch. Slova jako chillen či joggen se stávají plnohodnotnými německými slovesy s vlastními gramatickými pravidly.

Stejně tak se upravuje písemná podoba jazyka a například písmenko ß se často nahrazuje dvojitým s. Zejména ve Švýcarsku se s tzv. „ostrým s“ už prakticky nesetkáte.

Nejvíce podobná němčina té, kterou se učíme ve škole, je v oblasti Nordrhein–Westfalen a také v Berlíně. Naopak tzv. Schwyzerdüütsch je nesrozumitelná i pro samotné Němce, a tak se švýcarské televizní rozhovory vysílané v německé televizi většinou titulkují.

Proč se učit Hochdeutsch?

Na závěr pro vás mám pár argumentů, proč se neučit rovnou dialekt místa, ve kterém žijete, ale Hochdeutsch.

• nějakou podobou němčiny hovoří asi 190 milionů lidí na celém světě
• psané texty a úřady používají zásadně Hochdeutsch
• filmy a seriály najdete většinou také ve spisovné němčině
• Hochdeutsch položí skvělý základ pro učení se dalších podobných jazyků. Co byste řekli třeba na nizozemštinu nebo dánštinu?

Článek pro vás napsala lektorka němčiny Kristýna Šrédlová alias Kika z Kika’s German

• Odjela jsem do Německa na Erasmus a nakonec tam zůstala přes dva roky.
• Kromě studia na univerzitě jsem pracovala v baru, v jazykové škole, ve stánku s trdelníky či obsluhovala na rautech a oslavách.
• Momentálně cestuji a pracuji na volné noze – učím němčinu přes Skype a překládám.
• V případě zájmu o výuku či více informací mě neváhejte kontaktovat e-mailem kristyna.sredlova(@)seznam.cz nebo na Facebooku Kika’s German.

A jak jste na tom byli po příjezdu do Německa vy? Rozuměli jste hned, nebo jste se museli první dny rozkoukávat?