Pandemie koronaviru změnila i německý pracovní trh. Je možné najít práci v Německu v dnešní době? Jak se změnily podmínky pro získání nového zaměstnání? Pokud jste kvůli korona krizi přišli o práci, nebo si říkáte, jestli má teď vůbec cenu hledat novou, mrkněte na shrnutí užitečných informací.
Počet nezaměstnaných v Německu zatím výrazně neroste
Když se podíváme na počet nezaměstnaných v Německu, zjistíme, že se pandemie koronaviru do statistik promítla, ale ne tak výrazně, jak by se možná dalo očekávat. Před rokem, na podzim 2019, se nezaměstnanost v Německu pohybovala kolem 4,8 %. Poté vzrostla na začátku roku na 5,3 % a po vypuknutí korona krize se vyšplhala až na maximum 6,4 % letos v srpnu. Od té doby jde dokonce lehce dolů a nyní, uprostřed druhé vlny epidemie COVID-19, se pohybuje kolem 6 %.
Mehr Statistiken finden Sie bei Statista
Agentura Prognos se zabývala dopadem propouštění na různé skupiny zaměstnanců. Z jejich analýzy vyplývá, že vyhazov z práce kvůli korona krizi postihuje přibližně stejně muže i ženy, ale výrazně více jsou postiženi zaměstnanci na nekvalifikovaných pozicích.
Rekordní počet zaměstnanců na Kurzarbeit
Za relativně nízký nárůst nezaměstnanosti v Německu může především Kurzarbeit. Tzv. zkrácená pracovní doba je nástroj, který se využívá v době krize, kdy firmy nemají dostatek zakázek. Zaměstnanci pracují méně hodin (nebo jsou úplně doma), ale stát část jejich mzdy firmě dotuje. Díky tomu nemusí firmy propouštět a rychle reagují i na obnovení výroby.
Kurzarbeit fungoval v Německu perfektně během krize v letech 2008–2009. Tehdy pracovalo na Kurzarbeit rekordních 1,14 milionu lidí (květen 2009). Tato čísla byla během letošní korona krize výrazně překonána, v dubnu dosáhla přes 6 milionů pracovníků.
Mehr Statistiken finden Sie bei Statista
Teď v říjnu je to kolem 3 milionu zaměstnanců, především z výrobního sektoru. Nejvíce postižené obory jsou výroba aut, výroba z kůže, zpracování kovů, cestovní kanceláře a agentury, letecká doprava.
Jak to bude s prací v Německu do budoucna?
Nezaměstnanost tedy zatím rapidně nevzrostla, ale miliony pracovních míst podporuje stát. Jak dlouho je to udržitelné a k jakým změnám dojde do budoucna?
Zajímavý náhled na tuto problematiku přináší agentura Prognos, která provedla výzkum a vypočítala modely, jak se situace na trhu práce v Německu bude vyvíjet. Z výzkumu vyplývá, že k nerovnováze na trhu práce v Německu by v budoucnu došlo i v případě, že by koronavirová pandemie nepřišla. Ta ji jen prohloubí a o něco přesune význam do jiných odvětví.
Pokud se v nejbližší době nezmění preference mladých lidí pro studium, bude v Německu přebytek pracovníků s univerzitním vzděláním (především ekonomie, práva, umění) a nedostatek kvalifikovaných profesí (řemeslníků). To ale neplatí pro obory, jako je medicína, sociální péče, matematika, přírodní vědy, IT, komunikační technologie a bude také nedostatek inženýrů. Pro tyto obory se neočekává, že by firmy sáhly k propouštění a raději si budou zaměstnance držet i přes vysoké náklady – v budoucnu by totiž měly velké obtíže sehnat nové kvalifikované síly.
Prognos očekává, že k nejhlubšímu propadu na trhu práce dojde v roce 2022, kdy se teprve naplno projeví důsledky koronavirové pandemie a dojde k propouštění zaměstnanců, které nyní tlumí Kurzarbeit (německá vláda totiž prodloužila možnost čerpat Kurzarbeit až do konce roku 2021).
⇛ PENDLEŘI A KORONAVIRUS: JAKÉ JSOU PODMÍNKY PRO DOJÍŽDĚNÍ ZA PRACÍ DO NĚMECKA?
Co dalšího se mění na německém pracovním trhu?
Nejohroženější podniky nejsou jen v cestovním ruchu
Kromě cestovního ruchu, hotelnictví, pohostinství a kultury patří mezi nejohroženější podniky malé maloobchody, které neprodávají věci denní potřeby – například butiky a knihkupectví. Ty musí bojovat s online konkurencí a velkými řetězci. Očekává se, že mnoho z těchto malých podniků zanikne.
Kterým zaměstnancům hrozí výpověď?
Kromě již zmíněné nekvalifikované pracovní síly jsou v ohrožení všichni, kdo pracují na smlouvu na dobu určitou nebo na Minijob. Pro firmy je mnohem snazší se zbavit těchto zaměstnanců než těch, kteří pracují na klasický plný pracovní úvazek.
Roste podíl lidí na home office
Během korona krize vzrostl podíl pracovníků na home office, zatímco před koronakrizí pracovalo z domova pravidelně jen 5 % zaměstnanců, nyní se podíl home office vyšplhal na 25 %. Německý ministr práce Hubertus Heil dokonce navrhoval, že by mělo být právo pracovat z domova v Německu uzákoněno.
Jak dlouho bude tento trend trvat, se zatím odborníci neodvažují předvídat. Německo totiž patří mezi země, kde je tradice přísné kultury řízení a vysoká byrokracie – právě z toho důvodu není home office moc obvyklá, ačkoliv v okolních zemích západní Evropy je její podíl již vysoký. Musí to jít ruku v ruce se změnou myšlení manažerů, kteří se musí naučit vést podřízené na dálku a místo kontroly jim prostě věřit. Tlak na práci z domova budou i po skončení koronavirové pandemie nejspíš vyvíjet samotní zaměstnanci – na to, že nemusí každý den dojíždět do práce (často i několik hodin) se totiž rychle zvyká.
⇛ CESTOVÁNÍ Z/DO NĚMECKA BĚHEM PANDEMIE KORONAVIRU
Jak vidí situaci zprostředkovatelé práce pro české pracovníky?
„Nevnímáme, že by koronavirus měl negativní dopad. Naopak registrujeme zvýšený zájem o práci v Německu. Němečtí zaměstnavatelé jsou za to rádi, chodí nám stále více pracovních nabídek nejen na manuální pozice, ale je poptávka i po kvalifikovaných pracovnících v technických oborech. Zvyšují se i finanční nabídky, které se pohybují od 2200 EUR měsíčně. Jediným rozdílem je, že zaměstnavatelé preferují dlouhodobější pobyt v Německu než každodenní dojíždění,“ uvádí personální koordinátor ze společnosti Arbee.
„Během první vlny koronaviru na jaře byl přeshraniční pracovní trh prakticky paralyzován zejména kvůli neočekávanému uzavření hranic a povinnému testování pendlerů. Na personálních odděleních německých firem ale vládlo přesvědčení, že situace nemůže dlouho trvat a po otevření hranic se vše vrátí k normálu.
Ve srovnání s tím vládne teď u německých zaměstnavatelů mnohem větší míra nejistoty. Především nepřehledná a rychlá opatření jak na české, tak německé straně, stejně jako nejistota, jak dlouho budou trvat omezení pro cestování a uzavření některých podniků, vedou k tomu, že spousta firem s nabíráním nových zaměstnanců vyčkává. To platí hlavně pro obory jako gastronomie, turismus a ubytovací služby.
Na druhou stranu v oborech spadající pod kritickou infrastrukturu, jako logistika, doprava, zdravotnictví a potravinářství, je poptávka po pracovní síle z Česka i přes korona krizi stále vysoká a najdete zde celou řadu zajímavých nabídek,“ uvádí Niels Köhler z Interpráce.
