Někdo se rozhodne přestěhovat do Německa natrvalo a někdo chce jen vyrazit na pár let nasbírat zkušenosti, které můžu uplatnit v Česku. A přesně to je případ i Luboše. Ten začal v zahraničí pracovat hned po dokončení VŠ a před pár měsíci se rozhodl vrátit zpět do ČR. Jak práci v Německu našel? Potřeboval znalost němčiny? Co mu zkušenost ze zahraničí přinesla a proč se rozhodl vrátit domů? To všechno se dozvíte v rozhovoru.
Luboši, řekni nám prosím něco o sobě, jak ses k práci v Německu dostal? V jakém oboru jsi působil?
Už od střední jsem se učil jazyky a pak jsem pokračoval i při studiu na vysoké. Po dokončení studia jsem pracoval jako programátor průmyslových zařízení. Taková práce sama o sobě vyžaduje cestování po zakázkách, člověk také samozřejmě potká spoustu nových lidí, každý z jiné země i kontinentu. Vedlo to k jednoduché úvaze, když má člověk cestovat za prací, je přece jedno, jestli má kancelář v Praze, v Rakousku nebo v Jižní Africe.
Navíc jsou zkušenosti ze zahraničí, spolupráce v mezinárodním prostředí a otevřenost vůči cizím kulturám velká výhoda při práci. Čerstvě po škole má člověk skvělou příležitost si tohle všechno nezávazně osahat. Udělal jsem si profil na karriere.at – to je obdoba českého jobs.cz. Nabídka na práci do Rakouska mi přišla za pár dní, po nějaké době jsem se pak přesunul do Německa.
Na jakých kariérních stránkách se hodí mít profil, když hledáte práci v Německu, najdete v článku Kde hledat práci v Německu.
Musel jsi na svojí pozici ovládat němčinu, nebo by se tvoje práce dala vykonávat pouze s angličtinou?
U kvalifikované práce se celá Evropa potýká s nedostatkem lidí. Setkal jsem se mnohokrát s tím, že německý jazyk byla nutná podmínka v pracovním inzerátu, ale když má kandidát co nabídnout, situace se nakonec změní a ukáže se, že dovednosti mají přednost. Samozřejmě to neplatí všude, pokud člověk pracuje ve službách, sedí na poště za přepážkou nebo rozdává klíče na recepci, musí jazyk znát. Na druhou stranu zaměstnavatel rád sleví z požadavků, pokud je kandidát zručný, ochotný a schopný.
Situaci znám nejlépe v technických oborech, kde se i ryze němečtí zaměstnavatelé stále častěji spokojí pouze s angličtinou. Čím dál víc týmů mívá jazykově vybaveného koordinátora a pracovníci pod ním pak mezi sebou komunikují rodným jazykem. Němčina je potom výhoda, pokud člověk usiluje o vyšší pozice, kde je nezanedbatelný faktor osobní vztah s nadřízenými, případně místním zákazníkem. Takový kvalitní vztah se buduje lépe, pokud umíš partnerovu řeč.
Zjistěte, jaké další věci byste měli zvážit, když hledáte práci v Německu bez němčiny.
Pamatuješ si, jestli tě něco po přestěhování do Německa překvapilo – něco, co funguje v Německu úplně jinak než v České republice?
Příjemně mě překvapil vztah mých vrstevníků k tradicím. Chodili jsme spolu na různé poutě, festivaly, trhy a pokaždé si to skvěle užili. Kolegové měli vždycky tradiční kroje a věděli, co kde sehnat, připravit, jak se chovat. Byla to překvapivě velká zábava.
Čeho jsem si vážil pokaždé, když jsem přijel domů, byl nedělní prodej. V Německu je to tak, že na co v sobotu zapomeneš, seženeš až v pondělí. Chodit doma v neděli do obchodu pro zeleninu do polévky mě baví.
Na Německu mám rád zálohované plasty, a rychlost rozvozu jídla. Pizzu nám vozili na oběd i za patnáct minut, to jsem v Plzni nezažil. Ale v součtu se žádná velká překvapení nekonají, ty kulturní rozdíly jsou minimální.
Dojížděl jsi pravidelně zpátky za rodinou do ČR několik set kilometrů. Jak jsi tak dalekou cestu řešil a jak často jsi pendloval?
S projektovým vedením jsme si nastavili dvoutýdenní rytmus. Měl jsem dvakrát delší pracovní týden a dvakrát delší víkend. Dělal jsem deset dní, pak byl čtyři dny doma. Člověk nemusí jezdit tak často a když už jede, má doma víc času zařídit úřady, doktora a ještě si pořádně užít volno.
Německo má velice rozvinutou železnici a komfortní vysokorychlostní vlaky, cestu do práce jsem zvládal autem za čtyři hodiny, vlakem za šest. Většinu času jsem proto jezdil vlakem, člověk se neunaví, přečte spoustu knih nebo ochutná nějaká piva. 🙂
Vlak můžu vřele doporučit, hlavně na začátku, než člověk něco vydělá. České dráhy mají včasné přeshraniční jízdenky za super ceny.
Abys mohl jezdit pravidelně do Česka na dlouhé víkendy, trávil jsi v podstatě všechen ostatní čas prací. Stihnul ses alespoň trochu socializovat? 🙂 Jak jsi vnímal vztahy s německými kolegy?
Na kulturní život jsme si našli čas vždycky. Měli jsme nějakou dobu malou českou partu a drželi pohromadě. Ta zkušenost byla skvělá, okolnosti svedou pár lidí dohromady a naučíš se s nimi vycházet. Němečtí kolegové nás vždycky brali čistě jako rovnocenné partnery. Jako doma, s někým si rozumíš, s někým ne. Jazyk nehraje takovou roli jako charakter. Často se v okolí konaly různé kulturní události, aktivní němečtí kolegové vše sledovali a pak nás brali s sebou.
Jak podle tebe Němci vnímají Čechy? Setkal ses někdy s negativními poznámkami na svůj původ?
Je to o štěstí na kolegy. Hodně záleží, v jaké partě se člověk nachází. Měl jsem kolem sebe jenom osvícené profesionály, kteří se na původ vůbec neohlíželi. Jeden z kolegů z východního Německa měl špatné zkušenosti z dětství s Poláky a projevovalo se to jen tím, že o nich vyprávěl vtipy. Jakmile měl s polským kolegou pracovat, šel a pracoval bez předsudků. Vzhledem k migrační krizi, která v té době kulminovala, byli všichni opatrní k lidem ze vzdálenějších zemí. Na Čechy už si docela dobře zvykli.
Před půl rokem sis našel práci v Česku a vrátil se natrvalo domů. Pokud vím, hrály v tom roli především rodinné důvody. Ale byla to od začátku jasná volba – návrat do ČR? Nepřemýšleli jste s manželkou, že se přestěhujete naopak natrvalo do Německa?
Na tuhle otázku má každý svoji odpověď. U nás to nebylo téma k diskuzi, vážíme si přátel a rodiny, kterou na Plzeňsku máme a o odchodu jsme nepřemýšleli. Záleží, jakou má člověk motivaci pro práci v cizině. Někdo tam jde, protože chce žít na jiné životní úrovni, vyhledává jinou kulturu, láká ho rozmanitost. Já mám rád Čechy, do ciziny jsem šel sbírat zkušenosti, kontakty a dovednosti, které teď chci využít doma. Spíš než odcházet za lepším jinam, chci to lepší budovat tady.
Myslíš, že ti zkušenost z Německa pomohla při hledání práce v Česku? Využíváš v nové práci němčinu?
Takovou zkušenost jednoznačně doporučuji každému. Němčina je v našem regionu stále ceněná, i nyní ji používám na každodenní bázi. Ale není to největší přínos zahraniční zkušenosti. Změna prostředí je obrovská zkušenost. Člověk zjistí, co všechno zvládne, s čím si poradí. Naučí se spoléhat sám na sebe, ale ani se nebojí na cokoliv zeptat. Zjistí, že žádná otázka není hloupá nebo zbytečná. Pak si víc věříš, můžeš se na sebe spolehnout, nebojíš se krátkodobého nepohodlí nebo stresu. To jsou zkušenosti, které zaměstnavatelé rádi vidí.
Zlepšení jazykových dovedností, samostatnost a sebevědomí nejsou jediné přínosy, které vám zkušenost s prací v Německu dá. Koukněte na všech 7 důvodů, proč pracovat v Německu, které jsem dala dohromady v přehledném článku.
Právě protože jsi nedávno změnil práci, máš teď čerstvé srovnání. Pokud bys měl jmenovat tři největší výhody a tři nevýhody práce a života v Německu v porovnání s ČR, jaké by to byly?
Jako první mě napadá pohodlí. Těžko říct, jestli je to výhoda nebo nevýhoda. V Česku to mám pět minut do práce skrz město, které výborně znám. Potkávám cestou lidi, se kterými se bez problémů dorozumím. Znám místní zákony, zvyky, tradice, kulturu. Cítím se sebejistě v hospodě, v tramvaji, v obchodě. Všude vím, co se smí a co nesmí, co se jak dělá. Je to pohodlné, ale člověk si toho přestane vážit, přestane to vnímat.
Práce v Česku je jednodušší. Dělám stejné věci, jen nemusím stále přemýšlet v cizí řeči, nepíšu mail kolegovi deset minut s kontrolou pravopisu, ale tři. Je to snažší, ale nemáš z toho takovou radost.
Když jsem byl v Německu, plánoval jsem po večerech výlety a akce na víkendy. Za celý rok jsem neměl víkend bez zážitků. Měl jsem míň volného času, ale víc jsem toho zažil. Teď pro změnu řeším bydlení a rodinu a jsem rád, že si můžu z práce kdykoliv odběhnout na úřad.
V Německu jsem znal pár lidí a když nikdo neměl čas zajít na pivo, šel jsem běhat nebo cvičit. Teď mám kolem sebe tolik lidí, že parťáka do hospody seženu vždycky.
Další rozhovory a příběhy ze života v Německu najdete v rubrice Německo očima Čechů.
Chtěli byste se podělit o svoje zkušenosti s prací a životem v Německu? Tak mě neváhejte kontaktovat, stále hledám nové osobnosti pro rozhovory. 🙂
